Schopnost tvořit spory resistentní k činitelům jako jsou sušení
a teplo vede k tomu, že onemocnění způsobující bacili jsou široce
rozšíření v potravinách. Ve většině případů však jsou pouze
malou částí mikroflory a nejsou přítomni v počtu dostatečném k vyvolání
onemocnění.
Vysoký výskyt B.cereus je znám v pasterovaném a jinak tepelně ošetřeném mléce
(typické je 35 – 48% pozitivních vzorků) ve srovnání s mlékem neošetřeným
(~ 9% pozitivních). V tomto případě tepelné zpracování spíše napomůže
sporotvorným mikroorganismům. Ve většině případů byly detekované počty
nízké (< 103 ml-1 ), ale jestliže je pasterizované
mléko nebo smetana skladována při nedostatečně nízké teplotě, B. cereus může růst a způsobovat kažení známé jako „sladké
srážení“ nebo „hořknutí smetany“. Přesto jsou mléko a mléčné výrobky
zřídka spojovány s onemocněním způsobeným B.
cereus, ačkoli sušené mléko mělo za následek propuknutí nákazy, když
se použilo na výrobu některých potravin, jako např. některých druhů
cukrovinek.
Rezistence spor k vysoušení jim dovoluje přežít na suchých
potravinách jako jsou obiloviny a mouka. Propuknutí otrav v Norsku (popsáno
v úvodu) měla za následek kukuřičná mouka, která byla použita k zahuštění
vanilkové omáčky. Normální zahřátí během přípravy neinaktivovalo
spory a následné dlouhodobé skladování omáčky při vysoké aktivitě vody
a pokojové teplotě přispělo ke klíčení spor a nárůstu mikroorganismu.
Nejčastější příčinou otrav emetickým toxinem jsou potraviny obsahující škrob, jako je rýže a těstoviny. V Anglii je onemocnění nazýváno „syndrom čínské restaurace“. Velké množství rýže uvařené na několik dní dopředu je ideálním prostředím k pomnožení B. cereus. Spory, běžněji ty tepelně odolnějšího serotypu 1, přežívají předvaření. Pak následuje jejich klíčení, růst a produkce emetického toxinu v potravině během skladování. Tomu se dá předejít snížením teploty rýže pod 8˚C, ale úroveň chlazení uvnitř uvařeného množství rýže, dokonce i když je přemístěna do chladírny, může být příliš malá pro zastavení růstu a produkce toxinu. Opětné zahřátí rýže před podáním neinaktivuje emetický toxin a nepřispěje k bezpečnosti.
Průjmový syndrom může mít za následek větší škála potravin, včetně masových výrobků (např. játrová paštika), polévek, zeleniny, pudingů a omáček. Sušené byliny a koření, které se používají při přípravě pokrmů, mohou být významným zdrojem B. cereus, což bývá relativně častým důvodem vysokého výskytu tohoto onemocnění v Maďarsku. V letech 1960 – 1968 to zde byla třetí nejběžnější příčina onemocnění z potravin, která postihla 15,2% lidí. Čerstvější údaje naznačují, že se jeho význam poněkud snižuje, ale zda je to změnami v kulinárních úpravách, zlepšením hygieny, poklesem kontaminace koření nebo nedostatečností statických údajů, není známo.