VLASTNOSTI

Typický vzhled Bacillus cereus na krevním agaru.  

   Bacillus cereus je grampozitivní neopouzdřená pohyblivá sporotvorná tyčinka. Je to fakultativní anaerob s poměrně velkými vegetativními buňkami (1 x 3 až 5). Patří mezi saprofytické bakterie. Roste v teplotním rozmezí 8 – 55˚C, optimálně při 28 – 35˚C a není zaznamenána žádná tolerance pro vodní aktivitu (min. ~ 95) nebo pH. Rozpětí hodnot pH umožňující ještě růst je přibližně 4,9 – 9,3.

     Spory jsou centrální, elipsoidního tvaru a nezpůsobují zduření sporangia. Jako sporotvorný mikroorganismus je B. cereus široce rozšířený v okolním prostředí. Převážně se vyskytuje v půdě, ve vodě a na rostlinách. Z této „všudypřítomnosti“ plyne skutečnost, že je běžnou součástí střevní mikroflory člověka. Spory vykazují různou teplotní odolnost. D hodnoty se pohybují při 95˚C ve fosfátovém pufru od 1 do 36 minut (resistence se mění se serotypem). Jiné zdroje uvádějí D hodnotu při 100˚C 5 minut.

     B. cereus je kultivačně nenáročný. Roste na běžných médiích, na krevním agaru vyrůstá ve velkých, drsných koloniích s nepravidelnými okraji, obklopených zónou β-hemolýzy.

     B. cereus je producentem řady toxinů a enzymů. První skupinu tvoří fosfolipázy C, které štěpí fosfatidylcholin, fosfatidylinositol a sfingomyelin. Dále jsou to dva hemolysiny. Hemolysin I (Cereolysin) je oxygenlabilní a je letální pro myš. Hemolysin II je oxygenstabilní. Průjmový toxin vedle svojí enterotoxické aktivity zvyšuje permeabilitu cév, je nekrotizující a letální pro myš. Druhým toxinem je emetický toxin, který je vysoce termostabilní, odolný vůči pH a proteázám.

     Může způsobovat onemocnění z potravin. Onemocnění vzniká po požití kontaminovaných potravin  enterotoxinogenním kmenem a z kontaminovaných kosmetických přípravků, či očních kapek.   

     Vyskytuje se ve dvou klinických formách:

1.      Průjmová forma nastává po inkubaci 8 – 24, spojuje se s konzumací masových pokrmů a omáček a je podobná otravě, kterou vyvolal Clostridium perfringens.         

2.      Emetická začíná 1 – 6 hodin po požití kontaminované potravy a je dávána do souvislosti s požitím rýžových pokrmů a těstovin. Podobnost s otravou, kterou způsobil Staphylococcus aureus.

     Tvorba toxinů byla zjištěna i u některých kmenů Bacillus subtilis. Bacillus anthraci je původcem onemocnění lidí a zvířat, jež je nazýváno snětí slezinnou.

     K otravám dochází při pomnožení B. cereus v potravině na koncentraci buněk 10⁷ g^-1 potraviny (u dětí stačí koncentrace 10⁵ g^-1). Povolený výskyt této bakterie je legislativně upraven § 19 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, vyhláškou o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení č. 294/1997 Sb. Vyhláška udává tento povolený výskyt:                            

     Tato vyhláška také upravuje hodnoty tolerované při stanovování  u některých vybraných potravin.

     Ojediněle může způsobovat onemocnění u hostitele s výrazně sníženou imunitou, tak může vyvolat  meningitis, endokarditis, endophtalmitis, konjunktivitis nebo akutní gastroenteritis. Je též původcem oportunitních infekcí.