První záznamy týkající se otrav z potravin způsobené rodem Bacillus pochází z roku 1906, kdy Lubenau popsal propuknutí onemocnění v sanatoriu, kde se u 300 pacientů a zaměstnanců objevily silné průjmy, křeče žaludku a zvracení. Přestože Lubenau pojmenoval microorganismus, které onemocnění vyvolalo, Bacillus peptonificans, vlastnosti, které u microorganismu popsal, se podobaly vlastnostem Bacillus cereus. V Evropě se pak objevila řada takovýchto onemocnění a v letech 1936 až 1943 Stockholmské ministerstvo zdravotnictví odhadovalo, že byl tento microorganismus tvořící aerobní spory příčinou onemocnění ve 117 případech z 367 zkoumaných.
Do roku 1950 nebyl Bacillus cereus definitivně potvrzen jako příčina onemocnění z potravin. Stalo se tak až vyjasněním taxonomie rodu. Hauge popsal čtyři propuknutí nákazy v Norsku dohromady u 600 lidí. Zdrojem byla vanilková omáčka, která byla připravena den předem a uložena při pokojové teplotě. U této omáčky bylo později zjištěno 2,5*107 až 1,1*108 /ml buněk Bacillus cereus. Tyto klasické zprávy a mnohé z těchto brzkých (počátečních) z Evropy popisují onemocnění, pro které byl převládajícím příznakem průjem. Je známo, že je Bacillus cereus zodpovědný za dva odlišné typy onemocnění z potravin: „průjmové onemocnění“ („diarrhoeal syndrom“) s relativně delší inkubační dobou a onemocnění projevující se zvracením, tzv. „emetický syndrom“, který má rychlý začátek a byl poprvé popsán v roce 1971 ve Spojeném Království.
Od roku 1975 bylo několik dalších druhů rodu Bacillus spojováno s nemocemi z potravin. V těchto případech se jednalo o nákazy obvykle vyvolané druhy rodu Bacillus patřícími do stejné morfologické skupiny, především B. subtilis, ale také B. licheniformis a B. pumilis. Daleko méně běžné byly nákazy způsobené patogenním druhem B. cereus. Celkově je počet zjištěných případů onemocnění z potravin způsobené Bacillus spp. ve Spojeném Království mnohem nižší než pro rod Salmonella. Od roku 1987 bylo zjištěno 25-30 propuknutí onemocnění za rok zahrnující celkem 445 případů.